Vzpomínáte si ještě na první start rakety Ariane 5? 4. června 1996 se tato raketa vyvinutá Evropskou kosmickou agenturou ESA během svého prvního letu, který ostatně trval jen 37 sekund, rozlomila. Krátce po startu najednou změnila trajektorii, explodovala a rozpadla se. Škoda: asi 370 milionů amerických dolarů. Důvod: chyba softwaru – nejdražší a nejznámější v historii.
Při chybné funkci svařovacího systému se zpravidla neočekávají tak dramatické následky. Přesto software musí splňovat vysoké a komplexní požadavky i ve svařovací technice. Je třeba integrovat stále více funkcí a neustále se zvyšuje stupeň propojení s jinými systémy. Velmi důležitá je zároveň komplexní ochrana před neoprávněnou manipulací a hackerskými útoky, protože ty mohou způsobit drahé a nebezpečné škody ve výrobě.
K tomu se přidává takřka nekonečná rozmanitost variant při konfiguraci svařovacích systémů. Například aktuální platforma přístrojů Fronius TPS/i pokaždé zahrnuje několik svařovacích zdrojů, podavačů drátu, hořáků, dálkových ovladačů, rozhraní robota atd. „Z toho vyplývají miliony možných kombinací, které se musí do softwaru promítnout všechny do jedné,“ popisuje Rene Allerstorfer, vedoucí týmu Hard- and Software Engineering Testing ve společnosti Fronius. Tato společnost pro řadu přístrojů TPS/i vyvinula platformu Weld OS, kterou lze podle potřeby přizpůsobit konkrétnímu svařovacímu systému.
„U softwaru, jehož kód tvoří tisíce, statisíce, nebo dokonce miliony řádků, nelze chyby nikdy zcela vyloučit,“ vysvětluje R. Allerstorfer. „Přesto se je přirozeně snažíme minimalizovat, nakolik je to možné, abychom zvýšili kvalitu.“ Na začátku stojí už první rozhovory se zákazníkem, protože jeho požadavky na svařovací techniku pak také určují funkce softwaru, které musejí vývojáři uvést do praxe. „Čím přesněji víme, co zákazník potřebuje, tím lépe tomu můžeme naše systémy přizpůsobit,“ zdůrazňuje R. Allerstorfer.
Před expedicí se všechny svařovací systémy Fronius podrobují rozsáhlým testům, a to na úrovni hardwaru i softwaru. „Na základě požadavků zákazníka procházíme různé testovací případy a pokoušíme se obsáhnout každý myslitelný scénář,“ vysvětluje R. Allerstorfer. „Ale protože jich je tolik, automatizujeme je, abychom průběžné testy udrželi co nejkratší.“ Na různých přístrojích výzkumného oddělení společnosti Fronius nepřetržitě probíhají například automatizované testy stability: Během nich se za pomoci simulačních boxů provádějí téměř realistické svařovací procesy a výsledky se ukládají na servery a vyhodnocují.
Tyto automatizované testy pomáhají vývojářům společnosti Fronius vyvíjet stále složitější software tak, aby byl bezpečný, spolehlivý a uživatelsky přívětivý. „Důležité je neodchylovat se od praxe,“ je přesvědčen R. Allerstorfer. „Proto jsou ruční testy právě tak důležité jako automatizované. Lze s nimi lépe odstupňovat kvalitu, protože se pracuje přímo s konkrétním výrobkem.“ Jen tak specialisté zjistí, zda podmínky a funkce odpovídají přáním zákazníka a zda svařovací systém Fronius může být s čistým svědomím dodán.
» „Na základě požadavků zákazníka procházíme různé testovací případy a pokoušíme se obsáhnout každý myslitelný scénář,“ „Protože jich však je tolik, automatizujeme je, abychom průběžné doby testů udrželi co nejkratší.“ «
Rene Allerstorfer, vedoucí týmu Hard- and Software Engineering Testing.